Naděje věčně pramení
Vzpomínám a chtěla bych vrátit čas,
být s tebou, užívat si vše kolem nás.
Pár přátel s námi, tvůj veselý smích,
i večer vyšlo slunce v očích tvých.
Bavili jsme se skvěle, já i ty,
vzduch byl tvou energií nabitý,
my dva spolu na parketu tanečním…
Dnes už o tvém objetí jen sním.
Daleko odjel jsi a vše je pryč,
já v dlani svírám k tvému bytu klíč.
Vím, že se vrátíš, smutku bráním se,
ač slyším jen pláč deště na římse.
To, co ty nemůže mi nikdo dát,
svobodu, touhu, která umí hřát,
jsi se mnou, i když dálka dělí nás,
až půjdu spát, uslyším zas tvůj hlas.
Včerejšek bude dál v mém srdci bdít,
však vím, že pouze dneškem můžu žít.
Mé city k tobě už nic nezmění,
naděje v zítřek věčně pramení.
I am text block. Click edit button to change this text. Lorem ipsum dolor sit amet, conse iscing elit. Ut elit telctus nec ullamcorper matti