Touha

Jako svíčka začnu tát,
hned jak hudba začne hrát,
když se k mé svou tváří přilichotíš.

Hlava se mi zatočí,
když pohlédnu ti do očí.
Neodolám touze zapomenout,

že tu nejsi, že jen sním.
Ač vím, že tě neztratím,
vždyť hlas tvůj se mnou zůstává dál.

Vše co cítíš, vnímáš, víš,
v silná slova proměníš,
já tě poslouchám a toužím jako ty žít.

Cítit vítr ve vlasech
a s křídly na zádech
letět za svým snem a vůbec se neohlížet.

Stoupat stále výš,
být své touze blíž,
až začínám se bát, že přijde pád.

Mému srdci v dlaních tvých,
i kdyby padal sníh,
i kdyby byl mráz jak hrom, nic neublíží.

Dýchat zapomínám,
tebe plné srdce mám.
Dokud toužím, žiju a za to ti patří můj dík.

Zpět