Mohou být mé myšlenky hřích?
Bříška prstů ve vousech tvých,
pohled očí, v nichž se ztrácím,
křídla, jež mají jen ptáci?

Jsi tak skutečný, ač jsi jen sen
a zmizíš dřív, než přijde den.
Však srdce mé ti zas odpustí,
ale mou mysl neopustíš.

Čím byl by svět, v němž chybí tvůj hlas?
Ve tvých slovech je ukrytý vzkaz,
který dává mi smysl a cíl,
v něm jako bys navždy tu byl.