Připadá ti občas, že život jiným směrem, než chceš, kráčí?
Představuješ si víc peněz, lásky, větší přízeň osudu?
Pak se zastav, rozhlédni se a zkus zamyslet se radši.
„Mám vážně málo, je správná cesta, po níž dosud jdu?“

Ve světě plném mamonu, nenávisti, válek, utrpení
žiješ v míru, střechu nad hlavou, s tím jediným už spoustu let.
Dává ti lásku svou, stojí při tobě, ale dokonalý není?
Ty snad ano?! Tak už se probuď a ohlédni se zpět.

Peněz není nikdy nazbyt, ale trpíš někdy hladem?
Musíš žebrat, nemáš práci a kde spát?
Přesto máš pocit, že štěstí není skladem,
že toužíš mít víc, ale už není kde brát?

Věz, že na dveře nezaklepe, štěstí je stav mysli,
hluboko v srdci má jej každý z nás.
Tak už dál nehledej, je blíž, než si myslíš,
roztáhni křídla a všechno půjde snáz.

Nic ti nechybí a navíc, pokud zdraví slouží,
jsi jedním z nejbohatších na této planetě.
Už víš, že to, co máš, je, po čem všichni touží
a že to nenajdeš nikde jinde na světě?

Tak se z toho raduj dřív, než to zmizí,
co člověk nikdy neudělal, pozdě litovat
a nehleď na to, co mají druzí.
Važ si svého, vždyť nic není napořád.

—–

Proč všichni berou jako naprostou samozřejmost,
po čem jiní touží a mít nikdy nebudou?
Proč chce každý víc a hned za sebou spálit most,
aniž by tušil, že má tolik, je pro mě záhadou…