S tebou moje duše září,
s tebou mám vždy úsměv v tváři,
s tebou je kolem pořád máj
a vše se změní v čistý ráj…

S tebou po obloze lítám,
s tebou teplo i mráz vítám,
s tebou neřeším, co přijde,
vím, že slunce zase vyjde.

S tebou každé ráno vstávám,
s tebou večer dni sbohem dávám,
s tebou úplně jinak čas plyne,
jako ve snu – všechno je jiné.

Pojď ke mně blíž, změň rytmus mého tepu,
dotknout se smíš, na tvoji bránu klepu,
vím, že shořím, je mi jedno, co to stojí,
ještě jednu noc dopřej mi, já se rána bojím…

Pojď ještě blíž, aurou svou oslep moje oči,
závrať mám jak na řetízkovém kolotoči,
vím, že zmizíš, teď chci cítit teplo tvých paží,
ty dobře víš, na co se zapomenout snažím.

Mívám strach z hlubokých vod,
netuším, kde hledat brod,
tys byl vždy můj záchytný bod,
pojď zas najít pár společných not.