Láska v nás

Mávám,
ač tvůj vlak mizí v dáli,
slzy mě v očích pálí,
stesk dál se hrudí valí.

Strádám,
toužím po tvé náruči,
kde se cítím v bezpečí.
Samota mi nesvědčí.

Mizím,
déšť mě žene jako bič,
v dlani studí k bytu klíč.
Je v něm prázdno, když jsi pryč.

Šeptám
tvé jméno a tvé oči –
i když se svět dál točí –
vidím, kamkoli vkročím.

Slýchám
často nablízku tvůj hlas,
kéž bych mohla vrátit čas
a plně vnímat lásku v nás…