Toužím se až k oblakům vznést,
cítit volnost, být slunci blíž,
pak se vydat tou nejkratší z cest
do míst, kam jenom ty smíš.

Kde vítr hladinu jezera čeří,
bosá chci v trávě stát.
Čekáš tam na mě a já tomu věřím,
řekneš, že máš mě rád.

Jediný pohled do tvých krásných očí
způsobí ve mně zkrat,
srdce mi z hrudi chce ven vyskočit,
hudbu v hlavě slyším hrát.

Pak se k té hudbě přidá tvůj hlas,
když vezmeš mi ruku do dlaní.
Kolem zůstává stát svět i čas.
Ty jsi ten nejsladší sen před spaním.

Vím, že nespím, a přesto jsem s tebou,
co víc bych si mohla přát?
Nechci být tam, kde ruce mě zebou,
ty jen úsměvem umíš hřát.

Nikdy se nevzdám, vím, že budeš tu dál,
s láskou na dlani přiletím včas.
Obraz v mé mysli, či sen, co se zdál,
vrátí se setřít slzu z mých řas.