Toužím po volnosti a svobodě,
životem tančit a zpívat,
dát sbohem stresu, být v pohodě
a na svět se po svém dívat.

Nechci být v žádné kleci bez mříží,
roztáhnout křídla a letět,
o sobě rozhodnout bez potíží,
bez vykřičníků ve větě.

Já mám svůj vysněný, báječný svět
plný fantazie a lásky.
Jen kompromisy a couvání zpět
pak znamená bolest a vrásky.

Chci být svá, dělat to, co mám ráda,
na tom se kdy sotvaco změní.
Pochopení a respekt – to žádám,
myslím, že to zas tak moc není.

Nechám vlahý déšť křídla má smáčet,
však je zas slunce včas vysuší,
jako slzy, jež mé srdce pláče.
Ale co s boulemi na duši?

…

Snažím se v duši mít
svůj pevný vnitřní klid,
někdy však nejde skrýt
tu obrovskou touhu žít.